Michal Štěrba: Ani nejzkušenější člověk nenajde optimální kombinaci tiskových archů.

02/2023 Adastra Digital | Ivana Karhanová

Michal Štěrba: Ani nejzkušenější člověk nenajde optimální kombinaci tiskových archů. Nasazením algoritmu šetříme každý den desítky tisíc korun


I úspěšná firma může být ještě úspěšnější, pokud vsadí na správný algoritmus. Potvrzuje to každodenní zkušenost největšího výrobce vinylů na světě s více než 2000 zaměstnanci a tržbami bezmála 4 miliardy korun. „Lidská zkušenost pro nás byla nenahraditelná do doby, než jsme zjistili, že ani nejzkušenější člověk nedokáže najít optimální kombinaci tiskových archů. Adastra nám vytvořila řešení, díky kterému denně ušetříme desítky tisíc korun,“ říká v Adastra podcastu Michal Štěrba, CEO firmy GZ Media.

• Proč při zavádění automatizace nestačí jen několik izolovaných řešení?
• Jak automatizovat putování komponentů napříč výrobní firmou?
• Co motivuje zaměstnance k participaci na inovacích?
• Jakým způsobem efektivně vytěžit firemní data ve výrobě a administrativě?

Ivana Karhanová: 600 milionů gramofonových desek, 3 miliardy polygrafických výrobků, 1,7 miliardy CD a DVD, aneb z Loděnice do velkého světa. To stojí na přebalu knihy Gramofonka, založeno 1951. Hostem ve studiu je Michal Štěrba, CEO firmy GZ Media, tedy firmy, která se dříve jmenovala Gramofonové závody. Dobrý den.

Michal Štěrba: Dobrý den.

Ivana Karhanová: Firma má nyní přes dva tisíce zaměstnanců, tržby téměř 4 miliardy korun a v továrnách v Evropě, v Americe a v Kanadě lisuje nejvíc vinylů na světě. Každý den vyrábíte více než 700 tisíc tiskovin a obalů. Kde se zatím v takovém výrobním podniku daří nejlíp nahrazovat – v tom dobrém smyslu – lidskou práci algoritmy?

Michal Štěrba: Toho prostoru je strašně moc. My jsme tradiční výrobní firma a dlouhou dobu jsme moc neřešili problém automatizace. Díky velkému rozvoji technologií je těch oblastí celá řada. Nejjednodušší je klasický způsob, kdy máte výrobní proces a snažíte se člověka nahradit nějakým robotem nebo automatizovaným pracovištěm.

V nějakém okamžiku je ten potenciál obrovský a jde od nejjednodušších a nejlogičtějších řešení až po trochu složitější a komplikovanější. Ale v nějakém okamžiku zjistíte, že postupně vyčerpáváte potenciál jednoduchých řešení – nahradit jednoho člověka, který podává komponentu do stroje, a místo toho to může podávat nějaký robot nebo automatický nakladač.

A zjistíte, že když chcete výrobní proces automatizovat, najednou se musíte podívat na ten proces trochu shora a u složitějšího řešení začnete jednotlivé menší jednotky skládat do celků tak, aby nebylo potřeba mít jedno, druhé, třetí izolované pracoviště, ale uděláte z toho jednu velkou komplikovanější linku. A takových řešení na konci můžete aplikovat jenom několik nebo možná jedno za rok, protože je to většinou velký zásah do samotného procesu.

Ale i tak se v nějakém okamžiku postupně vyčerpáte a najednou zjišťujete, že potřebujete přemýšlet o firmě mnohem více procesně. Dívat se na to, kde co začíná a končí, jak poskládat proces, aby tok materiálu šel správným způsobem a vy jste například nahradila manipulanta nebo skladníka, který převáží komponentu od jednoho stroje ke druhému. A pak najednou zjistíte, že to celé musí být zastřešeno nějakým složitějším softwarem nebo řešením, které už je propojené a integruje jednotlivé činnosti.

A dál můžeme mluvit ještě například o administrativě, kde řada firem přemýšlí, jak zefektivnit proces uvnitř výrobních činností. Ale vzhledem k tomu, kolik administrativních nebo THP činností se v každé firmě odehrává, tak potenciál je tam úplně stejný jako ve výrobě, jenom je mnohem složitější identifikovat ta úsporná nebo správná řešení.

Ivana Karhanová: A vy jste teď ve které fázi?

Michal Štěrba: No, my jsme tak trochu od každé. Řekl bych, že první fázi už máme za sebou. V ní jsme nahradili opravdu jen jednoznačné činnosti, kde je člověk zbytečný, jen máte problém, jak najít a řešit jeho chyby a nekonzistentní vstupy nebo výstupy. Máme řadu linek poskládaných do sebe.

V daném okamžiku řešíme ve firmě obrovský logistický projekt, kdy se snažíme, aby komponenty pro naše výrobky, což jsou gramofonové desky v obalech, neputovaly firmou za pomoci paletového vozíku a skladníka, ale aby z jednotlivých pracovišť dopluly do automatizovaného skladu zcela automaticky a následně byly přichystány ke kompletaci zase zcela automatickým způsobem, což je obrovský projekt, investičně asi nejnáročnější, co jsme řešili, a zároveň řešíme řadu drobných činností právě v administrativě, kde se opravdu učíme a začínáme.

Ivana Karhanová: Je to o tom, že ty lidi máte potřebu nahrazovat, protože třeba zrovna dělají chyby, anebo proto, že ty lidi nejsou a stejně s tou cestou automatizace musíte jít?

Michal Štěrba: Ta firma bez lidí nemůže fungovat. Každá firma je tak dobrá, jak jsou dobří její zaměstnanci. Takže my nemáme potřebu nahradit každého zaměstnance uvnitř firmy, ale myslím si, že moderní firma, která chce uspět ve světové konkurenci, musí dělat chytrá řešení a být efektivní.

Nutnost na konci udělat produkt, který je velmi spolehlivý, velmi kvalitní a za rozumné náklady, a zároveň zaplatit své zaměstnance tak, aby u vás chtěli pracovat a bavilo je to, tak to je dlouhodobá nutnost přežití firmy. To je, řekl bych, ten hlavní důvod.

Ivana Karhanová: Jak vidí tuto vaši snahu zaměstnanci? Protože předpokládám, že spousta z nich v té firmě pracuje, protože je baví ta firma a ten obor.

Michal Štěrba: Je to obrovský zásah do firmy, její kultury. Máme tam zaměstnance, kteří tam pracují desítky let a po řadu generací. A pro řadu z nich je opravdu složité vidět, že ta firma se jim mění pod rukama. Je to třeba úplně jiná firma, než do které nastupovali, nebo která je tak bavila. A to je základní úkol můj a celého mého okolí, abychom přesvědčovali, že bez toho to nejde, že kreativní, inteligentní řešení je cesta dopředu a cesta, jak zůstaneme úspěšní.

A zároveň je to na druhou stranu příležitost, která nám otvírá dveře k tomu, abychom naše řady rozšířili o nové zajímavé lidi, kteří to mají ve své krvi a kteří nám ukazují, že zajeté koleje, které tam jsou už 70 let, se dají dělat i trošku jinak. A že tu firmu můžeme posouvat správným směrem.

Ivana Karhanová: Vy jste mi říkal, že každý den řešíte zhruba sto zakázek na etikety na gramofonové desky. A to je proces, který se snažíte nějakým způsobem optimalizovat s Adastrou? K čemu tady u toho potřebujete algoritmus, ten výpočet?

Michal Štěrba: Je to tak. Vezměte si, že každý den musíme zpracovat něco přes 100 zakázek, ve kterých je gramofonová deska a každá gramofonová deska obsahuje dvě etikety na stranu A a na stranu B. A ta etiketa se musí vytisknout. A protože to tisknete ofsetovým tiskem, tak na jednom archu tak, abyste to tiskli efektivně, je 48 etiket a vy buď můžete vzít jeden titul a poskládat 2x24 etiket, a tím pádem nemusíte nic řešit. Ale každá etiketa nebo každý titul by se najížděl znovu a s najížděním jsou spojeny vysoké náklady na tiskové desky, přípravu stroje, přemytí stroje.

To, čemu se říká v tiskařině makulatura, to znamená počet tiskových archů, který je potřebí k najetí stroje, aby se dobarvil, a to je spojeno s tisíci korunami nákladů a poměrně hodně ztraceného času. V polygrafii je obvyklé, že se hledá dostatečné množství, bratříčků nebo jiných zakázek, které lze společně zkombinovat na jednom tiskovém archu, aby ten proces byl efektivní. Ale vy to musíte udělat tak, abyste respektovala všechna pravidla, která k tomu jsou potřeba.

Musí to být stejný materiál, musí to být stejné barvy, protože netisknete jenom čtyřmi základními CMYKovými barvami, ale máte také přímé barvy. Musíte to udělat tak, abyste netiskla zakázku, kterou potřebujete zítra, a zároveň jinou za tři měsíce, protože tři měsíce nechcete, aby se vám po firmě válely produkty, protože to stojí peníze, čas, prostor. Najít optimální kombinaci na každý tiskový arch je poměrně složitý úkol, který většinou řeší ve firmách tak, že existuje někdo zkušený, kdo ví, jak funguje grafický proces.

A v nějaké velké databázi, kde je tisíce titulů – každý den jich máte přes sto a máte průměrně rozpracováno třeba šest týdnů – hledáte optimální kombinaci, kterou na každý arch dát, a to není vůbec jednoduché. My jsme se rozhodli a řadu let jsme přemýšleli, jak toto optimalizovat.

Pomáhá nám k tomu nějaké makro v Excelu, které vybírá ty správné zakázky. Na konci se vždycky ukázalo, že lidská zkušenost je nezastupitelná – až do doby, než jsme se právě potkali s Adastrou a vy jste nás přesvědčili, že by mohlo existovat řešení, které by nahradilo tu lidskou zkušenost.

Ivana Karhanová: Ale vaši lidé byli pořád lepší než makra v Excelu.

Michal Štěrba: Byli pořád lepší než makra v Excelu, přesně tak. Makra pomáhají, ale člověk vždycky zasáhl nějakým způsobem tak, aby ten proces narovnal nebo usměrnil.

Ivana Karhanová: To znamená, že tihle lidé jsou pro vás jako pro firmu extrémně cenní.

Michal Štěrba: Ano, je to určitá zkušenost, dovednost v přípravě práce, která je důležitá pro to, abychom svůj proces dělali efektivně. My to můžeme udělat neefektivně, ale míra efektivity je v tomto případě důležitá.

Ivana Karhanová: Jak dlouho trvá novému člověku, než se zapracuje tak, aby dokázal ty archy skládat stejně jako jeho kolega, co už tam je fakt hodně let?

Michal Štěrba: To je těžké říct. Určitě to budou měsíce, dlouhé měsíce, a zároveň je potřeba nějaké významné soustředění a cit pro tu práci. Ale zároveň i z té zkušenosti a analýzy, kterou jsme následně dělali, jsme zjistili, že i nejzkušenější člověk nenachází optimální řešení.

Ivana Karhanová: A jak jste v tomto případě počítali ten business case?

Michal Štěrba: Tam jsou dva možné pohledy. První je, že činnost, kterou potřebujeme udělat, vykonává nějaké množství lidí. A pokud tu činnost automatizujete, tak šetříte dané množství mzdových nákladů, protože nepotřebujete pro hledání optimální kombinatoriky danou pracovní pozici. To je jedna možnost.

Ale jako zásadnější se nakonec ukázala ta, když jsme si dali opravdu práci a vzali jsme průřez jednoho dne a jak ty kombinace poskládal člověk v předchozím dni, a pak jsme na to pustili více lidí a dali jsme si hodně času, aby hledali nejlepší řešení. A to nejlepší řešení se lišilo v nákladech o desítky tisíc korun ten daný den. To nám ukázalo obrovský potenciál.

Kdybychom si každý den dali tolik práce s tím, že bychom našli nejlepší možné řešení, tak by nám to mohlo přinést v nákladech v tom lepším uspořádání etiket na arch desítky tisíc korun.

Ivana Karhanová: Vy jste původně výrobní firma a jste na trhu přes sedmdesát let od roku 1951. Kdo je nyní v GZ Media zodpovědný za nové technologie? Má výrobní firma třeba někoho jako Head of Data?

Michal Štěrba: Snažím se razit takovou cestu, aby za ně byli odpovědní v ideálním případě všichni zaměstnanci, což není samozřejmě jednoduché, protože ne každý má inovativní potenciál. Na druhou stranu každé oddělení, každý úsek má klíčové lidi ve svém centru a svoji hlavu. Potřebuji, aby moje bezprostřední okolí chápalo, že bez inovací, bez chytrých řešení není cesta dopředu.

Snažíme se v každém oddělení vytvořit mikrotým lidí, který je zbaven operativy, který nemá za úkol každé ráno poskládat výrobní plán a řešit, proč mu nepřišel někdo do práce a nahradit ho někým jiným a proč je tento stroj rozbitý, ale který má za úkol optimalizovat celý proces a přicházet s nápady a následně se je snažit realizovat.

Tohle oddělení na operativní, inovativní nebo zlepšovatelské úrovni nám velmi pomohlo navodit chuť celého okolí i lidí, kteří jsou ponoření do operativy, aby se na těchto úkolech spolupodíleli.

Ivana Karhanová: Já jsem se vás chtěla zeptat, jak těžké je prosadit inovace dovnitř firmy v případě právě tradiční výrobní firmy. Ale z toho, co mi povídáte, tak chápu, že když to dobře nastavíte shora, tak to zas tak těžké úplně není.

Michal Štěrba: No, je to každodenní boj nebo každodenní radost. Záleží, jak se na to podíváte. Ten proces nikdy nekončí a vy se nemůžete spokojit s tím, že se vám včera povedlo nainstalovat nějakou chytrou kameru, která vám čte štítky a nemusíte už zaskladňovat paletu strojně, ale musíte přemýšlet o tom, jak si z toho vzít to dobré a zkusit to aplikovat na další proces a na další slabá místa. Takže není to vůbec jednoduché. Složitý je začátek, ta změna.

Ivana Karhanová: Roztlačit tu mašinu.

Michal Štěrba: Ano. Přesvědčit lidi, že to, co děláme nějak po desítky let, nemusí být jediný možný způsob a že je to možné dělat také jinak. Najednou, když se vám to podaří a máte první úspěchy a lidi vidí, že jim to opravdu pomáhá, podaří se vám otevřít jim oči, tak k tomu vůbec nepotřebujete nové lidi.

Ano, je dobré, když někdo tu firmu zvenku osvěží a přinese nový pohled, ale když ty lidi, kteří tam řadu let fungují, to vidí a mají touhu věci posouvat, tak to najednou začíná fungovat mnohem snáze a už nepotřebujete být tím, kdo to nakopává, kdo přichází s dalšími podněty, ale přichází s tím oni sami.

Ivana Karhanová: Kde teď vidíte další příležitosti pro inovace ve výrobě?

Michal Štěrba: U nás je to poměrně jednoduché. Výroba gramofonových desek téměř zemřela a 30 let se nevyvíjela. Třicet let nedocházelo k žádným inovacím v samotném výrobním procesu, a za to období ušel svět obrovský kus cesty. Naším hlavním úkolem je teď těch 30 let smazat nebo zapracovat to dobré, co v tomto období vzniklo napříč výrobním procesem.

A je jedno, jestli to je způsob, jakým funguje váš informační systém, anebo jak se vyrábí matrice v nějakém galvanickém procesu, anebo jak se využívá efektivně pára k ohřevu formy, když se lisuje deska. Těch témat je obrovské množství a naším úkolem je spíše vybrat si ty nosné, ty klíčové, které nám pomůžou co nejvíce přiblížit ten proces optimu nebo ideálu.

V oblasti informační bych řekl, že každá výrobní firma řeší, jak vytěžit data, které má, které dnešní technologie umožňují, a na základě těchto dat zlepšit své chování, a je jedno, jestli ve výrobě anebo v administrativě. Tak to jsou asi ty dvě největší oblasti.

Ivana Karhanová: Vy máte továrny v České republice, v Americe, v Kanadě. Dají se tyhle tři země porovnávat, co se třeba týče technologické vyspělosti? Nebo je to podle vás úplně jedno a ty rozdíly se smazávají?

Michal Štěrba: Mně se to těžce komentuje, vzhledem k tomu, že my jsme v daném okamžiku v pozici, kdy naše know-how, které vlastníme, které jsme si vyvinuli nebo historicky nabyli, tak se snažíme do těch našich zahraničních dcer přenést. To znamená, že jsme v pozici předavatele, učitele, toho mentora.

A protože jsou naše zahraniční firmy relativně mladé a poměrně rychle rostou, tak jsou v řadě věcí závislé na tom, jakou technologii a jaké know-how jim předáme. Dnes je to informační systém anebo princip a technologie lisování desek. Pevně doufám, že v nějakém okamžiku se i tyto firmy stanou nezávislými a budou přispívat do společné nádoby nějakým svým procentem zlepšení a nápadů. Zatím tomu tak není. Teď jsme my nositelem těch myšlenek, a zároveň je pro mě poměrně zajímavé vidět a sledovat, jak ten chleba je o dvou kůrkách všude na světě.

Když vstupujete do Ameriky, tak si říkáte: to je Amerika, můžeme tam vůbec vyrábět? A najednou zjistíte, že tam mají stejné problémy, jako máme my tady, a že řešíte, jak motivovat člověka, aby pracoval dobře a jak ho naučit tu svoji činnost dělat správně. A dokonce zjišťujete také to, že Amerika se poměrně hodně odklonila od tradičního výrobního světa a my se jim ho snažíme znovu zpátky představit a objevit, protože v nějakém okamžiku se v Americe přestalo vyrábět, oni to všechno přenesli do Evropy, anebo spíš do Asie. No a teď vidíte, že i s českou technologií můžete být úspěšná v Americe.

Ivana Karhanová: Takže z České republiky směrem do Ameriky teď míří inovace na výrobu vinylů?

Michal Štěrba: Stoprocentně. My tam posíláme všechna klíčová zařízení, která tady vyrobíme, zkonstruujeme. Naši technologové a technici ho nakreslí, otestujeme ho a je připravené k výrobě. Tak tam míří zároveň nejzajímavější a technologicky nejnáročnější procesy, jako je třeba mastering, tedy výroba masteru, drážky anebo matrice, která slouží k lisování gramofonové desky. Zatím se vyrábí pouze v České republice a pro každý titul ho posíláme do Spojených států.

Ivana Karhanová: Jaké máte v tuto chvíli další plány? Co můžete ještě zlepšit na samotné výrobě?

Michal Štěrba: My jsme pořád ve fázi, kdy poměrně dramaticky rosteme, takže ještě tento rok je ve znamení extenzivního růstu. Na trhu je nějaká příležitost. naše konkurence je slabší, než jsme my, a my toho chceme využít a potřebujeme dramaticky navýšit svou kapacitu především ve Spojených státech.

A to bude ve znamení tohoto roku, a pokud se nám podaří tento krok, tak pak je krok číslo dvě, a to je zefektivnit každou z činností, kterou jsme horkou jehlou ušili tak, abychom zvítězili a opanovali ten náš vinylový svět. A pak nastanou krásné chvilky, kdy budeme moct zefektivňovat a pracovat na tom, abychom byli nejenom největší, ale taky nejlepší.

Ivana Karhanová: Tak popisuje budoucnost firmy GZ Media její ředitel Michal Štěrba. Díky, že jste přišel do studia a někdy na slyšenou.

Michal Štěrba: Děkuji a mějte se hezky. Na shledanou.


zdroj: https://adastra.digital/cs/resources/blog/michal-sterba-gz-media-ani-nejzkusenejsi-clovek-nenajde-optimalni-kombinaci-tiskovych-archu-nasazenim-algoritmu-setrime-kazdy-den-desitky-tisic-korun/