Home O nás ‍ Tiskové zprávy ‍ Napsali o nás ‍ Výroba CD přestává být zisková

Výroba CD přestává být zisková

Autor: Jan Strouhal
www.dotyk.cz/byz-08-2015/8_vyroba-cd-prestava-byt-ziskova

05/2015 DOTYK

Společnost GZ Media těží z toho, že se v minulosti nezbavila strojů na lisování gramofonových desek. Obroda vinylu totiž stále sílí a loděnická firma nestačí výrobní kapacitou na výrobní popotávku. Naopak produkce klasických CD se jí ale přestává vyplácet.

Foto: Jan Richle

Světové prodeje gramofonových desek loni vzrostly o zhruba třetinu meziročně, poptávka
tedy stále sílí. Projevilo se to na vašich finančních ukazatelích?
Rok 2014 sice skončil kalendářně, ale finančně ještě uzavřen není. Podle předběžných čísel jsme
loni skončili obratově lehce přes 2,1 miliardy korun. Naším ziskovým ukazatelem je EBITDA (zisk
před zdaněním, odpis a úroky, pozn. redakce), a ta bude někde kolem 360 či 370 milionů korun.

Jak velký to byl nárůst?
Obratově se bavíme o meziročním zhruba 15procentním růstu. Co se týká zisku, tam jsme tak 7 až 8
procent nad předchozím rokem.
Byl to tedy úspěšný rok. Určitě nám pomohl kurz koruny, samozřejmě se pozitivěn projevila i
situace kolem gramofonové desky, které teď roste opravdu o 30 až 40 procent meziročně. V tomto
ohledu bychom dokonce mohli růst rychleji, ale nemáme výrobní kapacity.

Foto: Jan Rychle

Váš byznys ale není jen o vinylech, vyrábíte i digitální kompaktní disky, děláte polygrafii. Jaké je zastoupení jednotlivých segmentů výroby na celkových tržbách?
Začnu trošku zezadu. Naše firma byla do roku 2001 jen dodavatelem hudebního průmyslu, který je
spojen s nosiči. Veškeré tržby tedy vznikaly výrobou „cédéček“, následně DVD a gramofonových
desek. To vše tvořilo 100 procent našich tržeb. Výrobky přitom byly poměrně jednoduše baleny.
Vinylová deska byla tehdy naprosto zanedbatelná, tvořila tak 5 procent ročních tržeb, takže téměř
nic.
V té době už jsme začali tušit a říkat, že nástup internetu bude mít zásadní dopad na prodeje
fyzických nosičů. Takže pokud bychom měli stát jen na CD a podobně, bylo by to velké riziko.
Samozřejmě jsme tehdy vůbec netušili, že gramofonová deska se může trochu obrodit.

Takže jste se začali soustředit i na tisk...
Firmu jsme začali diverzifikovat. A tou diverzifikací byla především masivní investice do
polygrafie. Nešlo jen o tiskové stroje, ale i stroje na dokončovací práce, na výrobu luxusní
potahované kartonáže. Původně jsme balili jen věci, které jsme tu vyrobili. Nešlo tedy už jen o
samotná CD a DVD, ale o CD a DVD hezky a kvalitně balené. Tím se vlastně odlišujeme od všech
konkurenčních firem. Vše vyrábíme u nás v baráku.

Ale polygrafie se vám neváže jen na obaly pro vaše desky nebo CD?
Ne. Ale komplexní výroba desek a CD i s obaly představuje 50 procent celkových tržeb firmy.
Kdybych to měl rozdělit, tak zhruba třetina z této poloviny se váže ke gramofonové desce. Přes 15
procent ja pak spojeno s ostatními nosiči.
Zbývajících 50 procent celkových tržeb nemá nic společné s hudebním průmyslem. Jde o
nejrůznější obalové či tištěné materiály pro nejrůznější výrobky. Jde například o široce zastoupený
segment alkoholických nápojů. Děláme drahé boxy pro nápoje jako je Johnny Walker Blue Label
nebo pro Rudolfa Jelínka, dále jde o krabičky pro telefony Samsung, Blackberry, nebo papírové
krabice a podobně...

Když zůstaneme u těch hudebních nosičů. Poptávka po vinylech roste, u CD je ale trend
opačný. K jak moc velkým propadům v tomto segmentu dochází?
Ten pokles je dramatický. V rekordních dobách v roce 2006 jsme vyrobili 110 milionů nosičů, šlo
především o CD. V loňském roce to bylo už jenom 30 milionů. Meziročně se bavíme o více než
pětinovém poklesu.
Zde naopak začínáme mít starosti s tím, abychom dokázali zachovat ziskovou výrobu.

Foto: Jan Rychle

Jak dlouho si myslíte, že se u vás ještě budou vyrábět „cédéčka“?
Doufám, že tak dlouho, dokud tento formát bude mít koupěschopnou poptávku.

A to tedy dle vás bude jak dlouho?
Osobně si nejsem takový skeptik, který by si myslel, že by mělo CD nebo DVD úplně zemřít.
Vidím zde určitou paralelu s gramofonovou deskou. Ta taky nikdy nezemřela.
Ale na druhou stranu si také nemyslím, že by se CD obrodilo podobně jako gramofonová deska.
Jsou ale stále klienti, kteří „cédéčko“ chtěj a kupují ho. Skoro si myslím, že i za deset let se nějaká
CD a DVD prodávat budou.

Hledám teď důvody, proč by se tu CD měla udržet? Kvalita zvuku může být uložena digitálně
na jakémkoliv úložišti. Vinyl s sebou na druhou stranu přináší emoce, charakteristický
zvuk....
Určitě. Vinyl přináší sex-appeal, který u CD nenajdeme. Ale jako hlavní důvody, proč by se CD
mohlo zachovat, vnímám dva. Za prvé – část konzumentů je velmi konzervativních. A ta nebude
ochotná přejít na digitální formát. Přitom jiný nástupnický formát tohoto nosiče není. Mluvím
například o milovnících klasické hudby nebo o starší generaci, a teď myslím dnešní padesátníky,
kteří ani za deset let nepřejdou na iTunes nebo Spotify.A do toho jsou ještě země v Africe či na Východě, které jsou v rozvoji internetu za námi.

Foto: Jan Rychle

Vy jste loni oznámili hodně nových investic. Ať už jde o otevření polygrafické výroby v
Soběslavi, oznámení vybudování nového skladovacího centra nebo představení prototypu
nového lisu.
Pravidelně investujeme desítky milionů korun ročně do svého rozvoje. Rok 2014 v tomto nebyl
nikterak výjimečný. Dokonce bych řekl, že by investičně trošku slabší než předchozí roky.
U skladovací haly jsme loni dělali pouze přípravné práce, investičně to spadne do tohoto roku.
Investice do Soběslavi proběhly v loňském roce. Tam jsme kupovali zařízení, upravovali prostory a
podobně. Vývoj nového lisu a řady dalších zařízení probíhal už v minulých letech a přes loňský rok
pokračuje do letoška a dále.

Díky nové výrobě v Soběslavi získalo práci zhruba 200 lidí. Kolik vás vlastně nyní celkově je?
Trochu záleží na sezóně, protože naše výroba je sezónní. Největší nárůst je vzhledem k Vánocům
mezi zářím a listopadem. Takže se pohybujeme někde mezi 1750 až 2000 zaměstnanci.

Nový lis jste vyvíjeli zejména proto, že na trhu v podstatě nejsou. Teď ho máte a díky němu
můžete zdvojnásobit produkci.
Je to jeden z kroků k tomu, abychom mohli výrobu zdvojnásobit. Loni jsme vyrobili v průměru
kolem 35 tisíc desek denně. Ale už v závěru roku jsme najeli na poměrně razantní navyšování
kapacit, protože jsme uváděli do provozu staré lisy, které jsme renovovali. Což je poměrně pomalá a
klikatá cesta, ale nebyla jiná.
Zároveň jsme spustili do výroby prototypní zařízení na lisování desek a ukazuje se, že lis je velmi
spolehlivý a jde tak o krok správným směrem. To je pro nás příslib, že můžeme rozšiřovat –
teoreticky neomezeně – kapacity. Už se totiž nemusíme shánět po starých vrakovištích a garážích,
kde někdo zanechal starý lis. Můžeme prostě zadat výrobu nového zařízení, které poté funguje.
To je prostředek k tomu, abychom na konci roku mohli říct, že naše denní kapacita je přes 70 tisíc
desek. Nejde ale o jedno zařízení, těch je potřeba více.

Foto: Jan Rychle

Nejde tedy o stroj, který by byl o poznání rychlejší v lisování desek?
Je o něco rychlejší. Lisovací cyklus se o pár sekund zkrátil. Ale fyzikální a chemické zákony prostě
nepřepíšeme. Deska se musí lisovat pod určitým tlakem a teplotou.

A ohledně kvality zápisu zvuku na vinylu se něco mění k lepšímu, nebo jsou tam také dané
limity?
To je složité. Zvuk, který je na gramofonové desce, je obrovsky subjektivní záležitost. Každou
desku, kterou si vezmete, tak se nedá vyhodnotit striktně nulou nebo jedničkou, čili digitálním
způsobem. Je to o dotyčném, který hudbu slyší. Co se mu líbí, a co ne.
CD máte každé stejné. Jedno jako druhé. U vinylu je to jiné. Každá deska jde do lisu separátně,
takže jedna může mít jednu vadu, jiná trošku jinou, samozřejmě v nějaké únosné míře. Cílem
nových zařízení je, aby ten kvalitativní rozptyl byl co nejmenší. To znamená, abychom se blížili
ideálu, ale gramofonové desky. Půjde pořád o analogový zápis se všemi svými neduhy. Akorát s
novým zařízením budou vyráběny desky s menším šumem či menšími problémy.

Na světě je tedy tak málo výrobců gramofonových desek jen kvůli vysokým tehnologickým
bariérám?
Bariéra vstupu je obrovská. Kromě know-how a investičních nákladů nejpodstatnější je, že se téměř
vůbec nedají zařízení na výrobu gramofonových desek koupit. Nikdo nevyrábí sériově lisy nebo
řezací aparaturu. Můžete nějak udělat „galvanku“, ale to jsme zase u know-how, protože musíte
vědět, jak na to.
Žádná z bariér není nepřekonatelná, ale vzhledem k určité míře nejistoty, jak dlouho bude boom
pokračovat, je příchod nových velkých hráčů problematický. A řada velkých firem, které v
minulosti lisovaly gramofonové desky, z tohoto segmentu odešla, protože si myslela, že ten trh je
mrtvý.
Je jen několik výrobců na světě, kteří to neudělali a nyní z toho benefitují.

Foto: Jan Rychle

Vy jste největší na světě. Jaký máte podíl?
Žádné oficiální statistiky neexistují, ale samozřejmě máme přehled o těch největších hráčích,
kterých jsou dva ve Spojených státech a v Evropě zhruba tři včetně nás. A poté malé desítky malých
firem. Kdybych měl říct náš tržní podíl, tak se můžeme bavit o nějakých 20 procentech.

Vaše produkce stále míří hlavně do Spojených států a Velké Británie?
Určitě, jde o tyto tradiční země. Mění se to akorát v tom, že se z nás mnohem více stává globální
dodavatel. Deska opravdu zažívá revoluci či obnovu i v těch nečekaných, méně tradičních trzích.
Masy výroby stále směřují do USA, Velké Británie či obecně západní Evropy jako Německo či
Francie. Setkáváme se ale s čím dál tím větším zájmem z Jižní Ameriky, Austrálie. Dlouhodobě
dodáváme do Japonska, i když zde nejde o velké množství, ale spíše o zajímavé tituly. Asie jako
taková zatím příliš silná není.

Vinyly se dnes už nevyrábí jen kulaté a černé, ale nejen k marketingovým účelům se využívají
i jiné barvy či tvary. Jak je po těchto deskách silná poptávka?
Nejkvalitnější deska je černá. Když chcete kvalitu, která je spojená se vším, co vinylu patří, je to
černá deska.

Barva tedy ovlivňuje kvalitu?
Ano. Barevné přísady v hmotě, které dělají desku marketingově atraktivní, se negativně promítají
do kvality či šumu na desce. Ale vzhledem k tomu, že jde o trh více marketingový než audiofilní,
tak řadě firem tento kompromis nevadí.
Jsme firma s nejširší nabídkou těchto netradičních či specifických variací barev a tvarů
gramofonové desky. Přibližně 30 procent naší produkce není černá deska.

Foto: Jan Rychle

Na co se letos chcete soustředit? Jaké máte cíle?
Chceme realizovat to zdvojnásobení produkce na konci roku. To je velký cíl, za kterým stojí
přestěhování části výroby, modernizace řady pracovišť a další stavební úpravy. Chceme nabírat lidi,
protože to je jedno z nejužších míst. Najít kvalitní lidi či jejich zaškolení je velmi složité.
Druhým úkolem je stabilizace a rozvoj závodu v Soběslavi, kde jsme teprve na začátku. Chceme
tam výrobu rozšiřovat.
A třetí cíl je spojený s rozvojem mimonosičových aktivit, kdy chceme dále pronikat na trhy
luxusních obalových materiálů. Významně jsme rozšířili například obchodní pobočku ve Francii,
kde jsme najmuli nové pracovníky, kteří se budou zabývat průnikem na trh šampaňských a
kosmetiky. Takže kromě toho, že dnes vidíme naše krabičky na luxusních telefonech Samsung, tak
se snad brzy dočkáme i našich krabiček na luxusní francouzské kosmetice a šampaňském.

Výroba CD přestává být zisková

Tiskové služby

Výroba CD/DVD/BD

Objednávka

Kontakty